Český strakatý pes / Zdraví / Oživovanie málopočetného plemena...

<< . 1 . 2 . 3 . 4 . 5 . 6 . >>

Autor	Zpráva
Magda Člen	# Zasláno: 14 Úno 2007 15:30 Moc díky všem! Omlouvám se, že jsem něco nakousla a pak zmizela, podílím se právě na oživování mnohapočetného plemene - chřipky...:-( Dovolím si takové malé teoretické laické kacířství:-) Vím, že to není možné, protože máme řízený chov, ale... Kdybych se teoreticky poohlížela po nějakém "přilévacím" nápadníkovi k naší stračence, která nezapře vzdálené příbuzenství s n.k. ohařem, pak bych hledala křížence co nejpodobnějšího praprapra...dědovi Míšovi - pokud možno kompaktní jen o něco větší než byl Míša a podobnější současnému strakáčovi a měl by mít co nejméně společného s loveckými plemeny a mít stejně prímovou povahu, jako standardní strakáč... Sandra To by byla dobrá trefa:-) Jen třeba zrovna k té naší by nešel - má přesně ty "ohařovité" náznaky, jako Abu, jen ještě výraznější. Nejsem si jistá, jestli by to plemeni prospělo, ale váš zájem potěší. Jak se máte? Dana Ahoj Dano, a neměla bys někdy chuť zajít na kafe, nebo na prochajdu? :-)
Hanka Člen	# Zasláno: 1 Úno 2007 19:17 Dana děkuju za vyčerpávající odpověď :)
Dana Člen	# Zasláno: 1 Úno 2007 14:14 Sandra Archie je jistě skvělý pes, ale momentálně není nezbytné (možná ani žádoucí) zařazování dalších nalezenců do chovu. Důvodů je mnoho, vysvětlení přesahuje možnost tohoto diskusního fóra (to se opakuji, ale je to tak). Do budoucnosti nelze tuto možnost vyloučit. Archie je ještě mladý, nemá kam spěchat. Kolik měří v kohoutku? Strakáči totiž v současné době mají tendenci přerůstat, takže případný adept by měl mít maximálně tak 53 cm. A samozřejmě musí splnit celou řadu dalších požadavků, tak jako kterýkoliv jiný pes zařazovaný do chovu.
Sandra	# Zasláno: 1 Úno 2007 11:01 Pěkný den! Při pořizování Archiho jsem sice nepočítala s chovem,ale když jsem četla vaše řádky,napadlo mě,zda by se nemohl přičinit o ozdravění chovu strakáčů.
Dana Člen	# Zasláno: 1 Úno 2007 09:25 Hanka S průkazem původu by samozřejmě byli. Pokud o původu štěněte nejsou pochybnosti, není důvod PP nevydat. PP může dostat i jedinec, který je už od narození nestandardní, třeba barevně (např. bílý boxer nebo tzv. šedý tygr u německé dogy...). U takových štěňat ale většinou chovatel o vydání PP nežádá, je to zbytečný výdaj. Pokud tedy jedinec (bez ohledu na původ) vykazuje přílišné odchylky od standardu plemene nebo má nějakou vylučující vadu, tak prostě není zařazen do chovu. To se ovšem může stát i u plemen vysoce prošlechtěných, ovšem tam je pravděpodobnost vady typu výrazně nižší. Nejčastějším důvodem neuchovnění jedince ustáleného plemene je, kromě nestandardní barvy, třeba chybění zubů nebo kryptorchismus. A samozřejmě zdraví (DKK, epilepsie, oční vady u ovčáckých plemen...). Většinu vylučujících vad nepoznáte na malém štěněti, koupě štěněte je vždy trochu sázka do loterie. U strakáčů byla doposud velká tolerance při zařazování zvířat do chovu, nejdůležitější bylo rozšíření chovné základny. Dnes už se dá říci, že zvířat je dost, bylo by tedy načase začít s přísnější selekcí, aby se plemeno exteriérově sjednotilo. Jaký "metr" na to použít, je otázkou, která přesahuje možnosti diskusního fóra. Konkrétní neuchovněné (nebo z chovu vyřazené) strakáče nemá smysl vypisovat, ale bylo jich zatím minimum. Důvodem byly např. chybějící řezák(y), kryptorchismus, tříselná kýla, přílišná odchylka od povoleného rozmezí kohoutkové výšky a samozřejmě epilepsie.
Hanka Člen	# Zasláno: 1 Úno 2007 07:41 Dana A jak by to mohlo teoreticky vypadat? Dejme tomu, že by třeba Abu nebo Jaga, nebo Bonifác měli potomky a ty by neodpovídali standardu strakáče, protože by se v nich projevily geny předka nalezence. Byli by to strakáči s průkazem původu? Nebo by se to projevilo pouze tak, že by nebyli zařazeni do chovu? Asi by mě to mrzelo, kdybych si z takového vrhu pořídila štěně a ono by nebylo moc strakáčovité :) Stalo se už něco takového?
IrenaBarbucha Člen	# Zasláno: 31 Led 2007 20:27 Strakáčníkům, které zajímá moderní řízení plemenitby psů, doporučuji prostudovat pěkně napsanou knížku od Hellmutha Wachtela - Chov psů v roce 2000. Tuto publikaci jsem zde zmiňovala již několikrát, populární formou i pro nás, laiky, dokázal vysvětlit následky příbuzenské (a zejména úzké příbuzenské!) plemenitby, ztráty alel při ní atd. Jak se úbytek alel projevuje na zvířatech inbreedingovou depresí a co to vůbec je. Autor je zarytým odpůrcem příbuzenské plemenitby, která byla v minulosti hojně využívana u mnoha plemen, neboť se s její pomocí dá dosáhnout v současném systému hodnocení zvířat poměrně rychlých chovatelských úspěchů. Ovšem následky si "sezobnou" až pozdější generace chovatelů resp. potomků (neschopnost nebo nechuť k páření, nedostatek mateřských pudů fen při péči o štěňata atd.). Řekla bych, že tahle knížka a názory v ní zveřejněné jsou jednak revoluční (kritika systému výstav) a jednak vysoce předčí publikace jiných autorů (Dostál, Procházka) na podobná témata. Ale tohle je pouze a jenom skromný názor laika, který při studiu genetiky skončil u hrachorů :-))
Dana Člen	# Zasláno: 31 Led 2007 15:43 Souhlasím s Irenou, ještě bych chtěla dodat, že riziko nenese jen chovatel první generace regenerátů, ale i ti, kdo odchovávají další generace po neznámém předku. Ona totiž první generace bývá často překvapivě vyrovnaná a typická. Pravděpodobnost nalezení nějakého přežívajícího "opravdového" strakáče z dob, kdy byli v krizi, je už téměř nulová. U nalezenců mladších je velkým problémem, že v dnešní době prakticky nenajdete takové ty víceméně ustálené typy vesnických voříšků, zdravých a volně se množících po dlouhé generace. Většina dnešních kříženců má mezi předky kromě náhodných kříženců alespoň jedno "čistokrevné" plemeno. S tím se pojí mnohá proti, ale to by bylo na dlouhé povídání...
IrenaBarbucha Člen	# Zasláno: 31 Led 2007 14:16 ještě bych doplnila, že v konkrétním příípadě Kerbera i Bena, kteří byli před zapojením do chovu "uznáni" jako strakáči, se jedná o zvířata pocházející z období, kdy chov ČSP prakticky zkomíral resp. se začalo s obnovováním. Vrhy se ani nezapisovaly, i když skutečně nějaké byly. Nikdo tedy nemůže zodpovědně říct, že se jedná/lo o hříčky přírody nebo o pravé strakáče. Doba na přelomu osmdesátých a devadesátých let byla především o společenských změnách a zájmový chov psů na nějaký čas ustoupil do pozadí. Velkou pravdu má Petra, že chovatel, který nechá svou fenu nakrýt jedincem bez známého původu, jde do dost velkého rizika, protože opravdu nemůže vědět, co se z takového spojení narodí. Ale náklady nese v každém případě, bez ohledu na výsledek. Co se týče hodnocení (přínosu) regeneráta pro další rozvoj plemene, je dobré si uvědomit, jaké existují možnosti: risknout nepříbuznou krev a nebo pokračovat v páření zvířat, která jsou navzájem dost příbuzná. Osobně jsem pro tu první. Horák byl kdysi v jiné situaci, než jsme my dnes. On tvořil plemeno pro pokusné účely, zvířata tedy nebyla určena ke spolužití s člověkem, kde je žádoucí, aby byla geneticky i klinicky co nejzdravější.
Dana Člen	# Zasláno: 31 Led 2007 10:14 Magda U neuznaných plemen (ale výjimečně i u plemen uznaných FCI) je možné použít do chovu i jedince s neznámým původem. Jak již psala Petra, u strakáčů se tak stalo dokonce několikrát. Strakáči, jako koneckonců každé plemeno, začali svou historii od zvířat neznámého původu. Pro další chovné využití pak byli vybírání jedinci s podobným exteriérem. Přilévání nové krve do již ustáleného plemene s sebou nese mnohá rizika, rozhodně to nelze hodnotit po jedné či dvou generacích. Je tam nutné důslednější sledování odchovů a přísná selekce. Také není dobré spolu vzájemně křížit potomky jednotlivých nalezenců alespoň po dobu několika generací. Obdobná situace je při přikřižování jiného plemene (u strakáčů kdysi německý ohař, nedávno malý münsterlandský ohař).

<< . 1 . 2 . 3 . 4 . 5 . 6 . >>

Vaše odpověď

vypnout *Co to je?

» Uživatelské jméno  » Heslo

Fórum Všeobecné fórum - pokec Povaha ČSP Sport Zdraví Výchova a výcvik Chov Akce, výstavy, bonitace, schůze... Webstránky

miniBB forum software © 2001-2012